Slow food vrací do stravování rituály

28
Slow Food
Slow food vzniklo v Itálii a lokální recepty s mořskými plody byly také jedněmi z prvních, které se rozhodlo chránit.

Slow food je hnutí, jež vzniklo jako reakce na vzrůstající oblibu fastfoodového stravování, které vytlačilo ze stravování rituály a stalo se jedním ze symbolů konzumní doby a stále se zrychlujícího způsobu života.

Slow food je odporem proti průmyslové velkovýrobě potravin, globalizovanému stravování a unifikaci chutí. Ve znaku tohoto hnutí je hlemýžď, který představuje zpomalení a je také lokální kulinární specialitou v okolí italského města Bra, kde se hnutí zrodilo.

Slow Food
Hnutí Slow food klade důraz na čerstvé potraviny a podporuje lokální pěstitele a chovatele.

Tři základní principy: dobrý, čistý a fér

Tento mezinárodní koncept, který má stále vzrůstající řadu příznivců, je definovaný třemi základními principy, kterými jsou slova dobrý, čistý a fér. Pod prvním z těchto termínů se skrývají kvalitní a zdraví prospěšné potraviny, které mají lokální původ. Slovo čistý znamená, že produkce potravin nezatěžuje životní prostředí a fér znamená, že cena potravin je v rámci slow food filozofie stanovena vstřícně ke spotřebiteli, ale také výhodně k prodávajícímu.

Slow Food
Domácí plněné těstoviny podle tradičních receptur mohou být jedním z pokrmů, které si stoupenci hnutí Slow food pomalu vychutnávají.

Hnutí vzniklo v 80. letech v Itálii

Zakladatelem slow food je italský novinář a gastronom Carlo Petrini a skupina aktivistů, kteří v 80. letech reagovali na měnící se způsob stravování. Podnětem bylo otevření pobočky fastfoodového řetězce McDonald´s přímo v historickém jádru Říma.

Původními cíli této iniciativy bylo bránit regionální tradice a dobré jídlo, vracet do stravování gastronomické potěšení a pomalé tempo života. Postupně se myšlenky tohoto hnutí šířily celosvětově a nyní je vyznávají miliony lidí ve více než 160 zemích světa. Carlo Petrini byl v roce 2008 zařazen do prestižního žebříčku britského The Guardian s názvem „50 lidí, kteří by mohli zachránit planetu“.

Slow Food
V menu se objevují pokrmy pouze z českých produktů, například třeboňský pstruh s jablky a koprem.

Slow food podporuje lokální farmáře a pěstitele, kteří jsou schopni zajistit dobré životní podmínky pro zvířata a chovají se zodpovědně k půdě a zachovávají tradiční postupy v zemědělství. Cílem je také apelovat na spotřebitele, aby snížili spotřebu potravin a aby podporovali lokální výrobce. Příznivci tohoto hnutí se scházejí, aby společně sdíleli dobré a kvalitní jídlo a aby si užili i zapomenuté rituály, které byly s jídlem odjakživa spojeny. Večeře příznivců hnutí slow food může trvat i několik hodin, není to ale nezbytné. Každopádně způsob stravování příznivců slow food je pomalejší, potraviny by se měly dobře rozžvýkat a vychutnat, pocit sytosti pocítíme většinou až později po konzumaci jídla, proto se vyplatí věnovat jídlu delší čas a uvědomit si moment, kdy jsme najedení, a neplýtvat jídlem.

Fastfoodové stravování je však nahradilo rychlostí, konzumem a potravinami stejné chuti a stejně špatné výživové hodnoty.

Slow Food
Základem hnutí Slow food jsou myšlenky skryté pod slovy dobrý, fér a čistý. Jedná se o zdravé a kvalitní potraviny s lokálním původem.

Archa chutí, která má chránit ohrožené potraviny

V rámci hnutí slow food vznikl také jakýsi katalog ohrožených jídel, které jsou pomalu zapomínány a kterým kvůli globalizovanému stravování hrozí zánik. Tato iniciativa je má vracet znovu na stoly, do domácností a restaurací a připomíná kombinace chutí, které se předávaly z generace na generaci. Do katalogu mohou být zahrnuty produkty rostlinné i živočišné výroby, kritérii pro zařazení je lokální původ potravin, udržitelnost a také jedinečná a charakteristická chuť. Jaké potraviny budou do katalogu zařazeny, rozhoduje komise hnutí slow food.

Slow Food
Myšlenku Slow food uznávají i pražské michelinské restaurace. Například La Degustation Bohême Bourgeoise pod vedením Oldřicha Sahajdáka.

Text: Linda Vojancová, foto: pixabay.com, Anna Pleslová, La Degustation