Noël Czuczor: Skvělý jako mafián i milenec, neztratí se ani na módním molu

26
Noël Czuczor
S Rebekou Polákovou ve filmu Petra Bebjaka Čistič.

to z něho měl byt účetní. Sen stát se hercem však byl silnější než vysedávání nad čísly.

Od dětství jsem hltal filmy, četl knížky, byl pečený vařený ve videopůjčovnách. Viděl jsem stovky projekcí,“ říká neodolatelný Tomáš z úspěšného seriálu Milenky či přímo nenáviděný mafián Riky ze seriálu Za sklem. Mladý herec se zvláštním, neslovenským jménem si to exkluzivně pro náš magazín vyzkoušel i jako model.

Jak jste vnímal nabídku pózovat v různých outfitech? Měl jste trému?

Ne, v tomto případě jsem trému neměl. (smích) Nebylo to poprvé, co jsem se postavil před objektiv, takže jsem do toho skočil bez přílišného přemýšlení. Bylo to však i díky skvělé atmosféře při fotografování a lidem, které jsem měl možnost poznat nebo potkat znovu.

Zaujal vás některý z předváděných kousků? Co je pro vás v souvislosti s oblečením důležité?

Noël Czuczor
Tmavá hříva musela dolů, Noël dostal za úlohu zapracovat na svých svalech – také toto byla úskalí natáčení filmu Čistič.

Zaujalo mě jich několik. Zuzana Kanisová, která modely vybírala, má totiž obrovský dar. Umí svou představu přizpůsobit vkusu daného člověka. A to velmi oceňuji. Kousky z dílny Vivienne Westwood byly skutečně úžasné. Při oblékání je pro mě důležité znát se a vědět, co se mi hodí a co ne.

Necháte se přesvědčit i na nošení různých doplňků – manžetové knoflíčky, spony do kravat a podobně?

Pokud jde o práci, nechám se přesvědčit o čemkoli, co koresponduje s představou nebo postavou. Pokud však jde o moje soukromé oblékání, nenechám se přesvědčit o ničem, o čem si to nemyslím já sám.

Věnujete svému vzhledu a oblékání hodně času? Jste v tomto směru náročný, nebo oblečete „cokoliv“?

Cokoliv si na sebe určitě nedám. (smích) To však neznamená, že svému vzhledu věnuji hodiny. To vůbec ne. Základem je pro mě jen poznání, co si mohu obléct a co nikoliv. A v tom mám dost jasno. Mám rád jednoduché kousky a minimalismus. Věci, které nejsou prvoplánově nudné, ale zároveň dokážou být nadčasové. Například mám rád košile, cítím se v nich pohodlně.

Změnil jste v oblékání a celkové vizáži „taktiku“ od té doby, kdy jste díky úlohám na obrazovce veřejně známější?

Ne.

Mnohé překvapí, že jste vlastně absolvoval Obchodní akademii v Nových Zámcích a nastoupil jste do zaměstnání. Čemu jste se po škole věnoval?

Po střední jsem chtěl vyzkoušet, jaké to je být dospělý. A tak jsem začal pracovat pro americkou společnost v Bratislavě, kde jsem měl na starosti „čísla“ různých amerických firem. Vydržel jsem tam asi osm měsíců a potom jsem zjistil, že sedět v kanceláři není nic pro mě – stále se mě držely sny. Pomalu se začaly prodírat na povrch, a tak jsem si řekl, že se jim přece jen zkusím poddat.

Noël Czuczor
Mladý herec má rád adrenalin – na vlastní kůži si vyzkoušel přechod po římse restaurace UFO ve výšce asi 85 metrů nad Dunajem.

Přihlásil jste se na VŠMU. Kdyby to tenkrát nevyšlo, měl jste nějaký „záložní“ plán? Rodiče jste touto volbou nevystrašil? Přece jen – účetnictví byla jistota.

Ne, záložní plán jsem neměl. Cítil jsem, že musím riskovat. Byla to jedna z těch životních situací – teď, nebo nikdy. Rodiče jsem sice tak trochu překvapil, ale věděli, že umění jsem měl rád už odmalička. Miloval jsem filmy, knihy, celé dny jsem trávil ve videopůjčovně, v kině, v knihovnách. Takže o mých snech věděli, možná jenom počítali s tím, že z nich jako většina dětí vyrostu. O herectví jako o reálném povolání jsme nikdy nemluvili. S odstupem času to však chápu. Nepocházím z rodiny, kde by se někdo věnoval umění, takže moje dětské sny pro ně byly nerealistické. Každý rodič chce pro svoje dítě jistotu, aby se uživilo, aby mělo jakousi životní perspektivu. Umělecká kariéra ji ne vždy poskytuje.

Váš risk vyšel, dostal jste se na VŠMU, přišla první velká role ve filmu Čistič. Natáčel jste pod režijním vedením Petra Bebjaka, což je režisérský pojem.

Peter je v první řadě skvělý člověk a nesmírně talentovaný a inteligentní režisér. Nemohl jsem se dostat do lepších rukou. Když jsem tuto roli dostal, byl jsem třeťák na VŠMU. Když mě pozvali na casting a přečetl jsem si scénář, okamžitě jsem se do tohoto projektu zamiloval. A když mi dva dny po kamerových zkouškách, které jsem absolvoval s Rebekou Polákovou, která už do filmu obsazená byla, oznámili, že mě berou, nemohl jsem tomu uvěřit. Byl jsem nadšený. Podmínkou bylo, abych se dal trochu fyzicky do pořádku, byl jsem totiž velmi, velmi hubený. Dostal jsem trenéra, začal jsem cvičit a zároveň jsem přišel o vlasy, neboť role vyžadovala holou hlavu. Režisérovi Petrovi Bebjakovi jsem nesmírně vděčný za příležitost hrát postavu, v níž si mě do té doby nedokázal nikdo představit. Hrál jsem někoho úplně jiného, než jsem já sám, to je pro herce obrovský dar. Zároveň jsem se nesmírně mnoho naučil. Čistič pro mě vždy bude srdečním projektem i postavou.

Z docela jiného soudku byla vaše postava z populárního seriálu Milenky. Začali ve vás lidé v běžném životě poznávat Tomáše?

Noël Czuczor
S nerozlučnou společnicí Sněhurkou z útulku.

Někdy se to stává a někdy pouze zaregistruji, že si o mě lidé šeptají, jako kdyby měli pocit, že je nevidím. Ale ono je to vlastně velmi milé. Je to znak toho, že lidé se na seriál dívali, což je skvělá zpráva pro nás všechny, kteří jsme se na tomto projektu podíleli. Já mám jen někdy problém přijímat pochvalu, dokážu být docela stydlivý, i když to nedávám najevo. Pravdou však zůstává, že si toho nesmírně vážím. Herci by nemohli dělat svou práci, kdyby neexistovali diváci, kteří se rádi podívají na dobrý příběh.

Jste mladý muž. V projektu Milenky jste se přímo bezhlavě zamiloval do starší ženy. Jak se na takovouto situaci díváte?

Myslím, že se na ni dívám střízlivě a správně. Nevidím žádný problém v tom, má-li starší žena mladšího partnera. Měla naše společnost kdykoliv problém s tím, když měl starší muž podstatně mladší partnerku? Proč by se to mělo u ženy posuzovat jinak? Pokud nějaké dvojici vztah klape, co máme řešit? Je to přece jejich soukromá věc. Láska je prostě láska a emoce většinou vítězí nad racionálním smýšlením. Více než věk je podle mě důležité to, zda mají dva lidé ve vztahu stejné očekávání a představy. Hlavní je, zda si navzájem přinášejí štěstí a zda jim to spolu funguje. Pokud je to tak, věk je skutečně pouhé číslo.

Je pro vás těžké hrát intimní scény? Musí vám být partnerka sympatická, abyste vztah zahrál uvěřitelně, upřímně?

Samozřejmě je příjemné, když si s hereckým partnerem či partnerkou rozumíte také jako lidé. Ale vždy to tak být nemůže. Herectví je pro mě velmi instinktivní. Důležité pro mě nejsou moje osobní pocity, ale to, abych se pokusil být co nejvíc autentický a věrohodný, schopný oživit postavu – to je pro mě prvořadé. Osobní dojmy či pocity musí jít stranou – před kamerou přestávám být Noëlem, moje identita i ego musí částečně zůstat v zákulisí; stává se ze mě ta postava, kterou hraji. Za důležitou pokládám profesionalitu, nikoliv to, zda je scéna intimní.

Úplně jinou postavu jste si zahrál ve velmi úspěšném projektu Za sklem. Dokonce padly i názory, že jste skvělý slizký mafián. Bylo vaše „převtělení“ do takovéto negativní úlohy snadné?

Vždy mě nejvíce lákají komplikované postavy. Nejde o jejich morální postavení nebo o to, zda jsou negativní, nebo pozitivní. Důležité je, zda se v nich skrývá konflikt. Jsou-li také něčím zvláštní, tak jako v Rikyho případě, je to jenom plus. Nabízí to totiž možnost pohrát si s nimi. Mám rád, když jsou postavy jiné než já. To mě na herectví láká nejvíce. Komplikované postavy a charaktery jsou živé, je potřeba se s nimi poprat a najít se v nich. Čím více se daná postava ode mě liší, tím jsem vystrašenější. A takovýto strach dokáže být velmi plodný a stimulující.

Noël Czuczor
V úspěšném seriálu Za sklem ztvárnil postavu mafiána Rikyho.

Díváte se na projekty, v nichž hrajete? Jste k sobě kritický?

Na Milenky i Za sklem jsem se díval. Ne však kvůli sobě, ale kvůli svým kolegům, tvůrcům a každému členovi našeho štábu, abych mohl vidět výsledek naší společné tvrdé práce. Jde o skutečně výborné a na naší scéně unikátní projekty a já jsem vděčný, že jsem mohl být jejich součástí. Pokud jde o mě, musím říci, že se na sebe nedívám moc rád. Jsem přehnaně sebekritický a někdy je pro mě nesnesitelný i můj vlastní hlas. Ale není to nic výjimečného. Mnoho herců to cítí podobně.

Jste trémista?

Ano, velký. Obyčejně prý v lidech budím dojem, že to tak není, ale je to zřejmě tím, že trému prožívám velmi interně a nemluvím o ní. Spíš jde o vnitřní nervozitu. Nechci ji však dávat najevo, chci se s trémou vypořádat sám. Když se začne natáčet a já se mohu naplno ponořit do postavy, vždy ze mě tréma spadne.

Řekněte nám něco o americkém filmu Ophelia.

Bylo to loni, když američtí filmaři hledali v evropských končinách herce do tohoto filmu, který je vlastně převyprávěním Hamleta. Moje agentky poslaly tvůrcům nějaké moje nahrávky, které sloužily jako casting. Potom dlouho nepřicházela odpověď, takže jsem si už přirozeně myslel, že z toho nebude nic. Po dvou měsících se však ozvali s tím, že role je moje a za dva týdny začínám natáčet. Zahrál jsem si Rosencrantze, jednu z vedlejších postav, která vystupuje i v původním textu od Shakespeara.

Noël Czuczor
V úspěšném seriálu Za sklem ztvárnil postavu mafiána Rikyho.

Nezatřásly se vám kolena, když jste najednou stál vedle herců, které jste od dětství obdivoval ve filmech?

Zpočátku jsem se na placu chtěl štípnout. Bylo to tak trochu neuvěřitelné, ale zároveň úžasné. S hereckými velikány jako Naomi Watts či Clive Owen jsem na placu strávil skoro měsíc a bylo skutečně zajímavé sledovat je při práci. Byli nesmírně přátelští a profesionální. Jednoduše lidé z masa a kostí tak jako my všichni. I když bylo velkým zážitkem vidět, jak to funguje při velké zahraniční produkci, nezbláznil jsem se z toho. (smích) Vrátil jsem se domů a nadále to tady u nás zbožňuji.

Máte doma také Sněhurku.

Ano, je to moje černobílá chlupatá krasavice z útulku. Jméno pro ni vymysleli přátelé, ale když jsem ji poprvé uviděl, byl jsem s výběrem velmi spokojený. Mám ji od dvou měsíců a už si to bez ní ani neumím představit. I když mi známí tvrdili, že nebudu mít na psa čas, já se na to dívám jinak: Když si člověk čas najít chce, tak si ho najde a „sladí“ se. A když je to už velmi kritické, mám kolem sebe skvělé lidi, kteří mi s ní v nouzi pomohou. Stává se to však velmi zřídka. Užíváme si spolu hodně šťastných chvil, jsem rád, že ji mám u sebe.

Noël Czuczor
S Antónií Liškovou zazářil v populárním seriálu Milenky.

Vaše jméno Noël znamená ve francouzštině Vánoce. Máte tyto svátky rád?

Nemám rád nic, co se nám uměle vnucuje. A tak je to i s Vánocemi – diktát dárků, shánění, stresu nemám rád, ale to, že mohu být se svou rodinou, je skvělé. Matka i sestra žijí v zahraničí, takže Vánoce jsou příležitostí být s nimi. Vždy se snažím udělat si volno aspoň na dva týdny.

Můžete prozradit, v jakém projektu vás uvidíme v nejbližší době?

Bude jich několik. Momentálně se připravuji na podzimní natáčení nového filmu Petra Bebjaka. Je o skutečném příběhu dvou Slováků, kteří v roce 1944 utekli z koncentračního tábora v Osvětimi. Z nepochopitelných důvodů jde o málo známou historickou událost, která se konečně dostane na plátna kin. A i když se velmi těším, zároveň půjde o největší výzvu, které jsem doposud jako herec a člověk čelil.

Text: Bea Vrzgulová, foto: Bontonfilm, TV JOJ, TV Markíza