Abychom měli příběh se šťastným koncem

39
Kritické choroby

Pojištění kritických chorob – móda, nebo další možnost, jak pojišťovny mohou přilákat nové klienty, či realita, která je více než praktická?

Kdysi se toto riziko v nabídce pojišťoven nevyskytovalo, ale už více než 15 let určitě ano. Statistika nemocí, v níž jednoznačně vedou rakovina, cévní mozková příhoda a infarkt, potvrzuje, že jde o velmi závažné riziko, které není správné podceňovat.

Kritická choroba? Co to vlastně je?

Většině z nás se vybaví onkologická diagnóza, infarkt, cévní příhody, diabetes, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, klíšťová encefalitida, skleróza multiplex… Bohužel, všechny tyto nemoci včetně mnoha dalších patří do kategorie kritických nebo také závažných chorob. Podle údajů z Národního centra zdravotnických informací na Slovensku ročně přibývá právě v onkologické oblasti více než 30 000 nových pacientů a v posledních třech desetiletích se jejich počet ztrojnásobil.

Závažné choroby mohou udělat ještě závažnější škrt v celém našem životě.

A tak jako se doporučuje spořit tehdy, je-li z čeho, tak i problém ochrany našeho příjmu před ztrátou řešíme tehdy, když jsme ještě zdraví a především mladí. Proč je důležité pojistit se v co nejnižším věku? Protože při životním pojištění roste jeho cena přímo úměrně věku. S přibývajícími roky se zvyšuje riziko výskytu kritické choroby a spolu s tím stoupá i suma, kterou za dané riziko musíme zaplatit. Máme-li dané riziko pojištěné, pojišťovna už později nezkoumá zdravotní stav, a proto platíme méně. Čím jsme mladší, tím je to lacinější.

Kritické choroby

Dalším důležitým momentem je správné nastavení pojistné sumy. Pro budoucnost jde o obnos, který v případě potřeby skutečně pomůže překlenout těžké období. V každém případě je však dobré vědět, že riziko kritických chorob by mělo být pojištěno ve výšce našeho jednoročního příjmu, minimálně však 12 000 eur. Neméně důležité je pojistnou sumu pravidelně přehodnocovat podle rostoucího příjmu. Pokud například vyděláváme 24 000 eur ročně a pojistná suma bude představovat pouze polovinu příjmu, protože jsme kdysi vydělávali méně, finance nám nemusí vystačit. V průběhu léčby můžeme potřebovat různou speciální dietu, případně výživové doplňky, dopravu do zdravotnických zařízení nebo zdravotnické pomůcky, což nebývá laciné. Když totiž lékař stanoví diagnózu a začneme s vyšetřeními, případně skončíme na operaci v nemocnici, čas běží, peníze nevyděláváme a naše závazky začínají být ohrožené. Proto je dobré zároveň mít i připojištění práceneschopnosti a kritických chorob současně. Jednotlivé pojišťovny mají odlišně nastavené podmínky, za nichž vyplácejí pojistné plnění v případě kritických chorob. Po stanovení diagnózy nastává ještě čekací doba, kterou by měl pacient přežít (například 15, někdy 30 dní), a až potom mu je vyplaceno pojistné plnění.

Potvrdili mi diagnózu. Co teď?

Nezapomínejme na sebe a ani na ty, kteří jsou závislí na našem příjmu.

Jednoznačně je potřebné koncentrovat všechny síly na jediný cíl a tím je zvládnutí následné léčby. Často nás začne pronásledovat stres, protože se snažíme mít pod kontrolou vše, co bude následovat – operace, rekonvalescence, následná několikaměsíční léčba a nejednou také stres z nedostatku financí, protože nastane dlouhodobá práceneschopnost. (Především nesmíme zapomenout, že máme-li pojištěné kritické choroby, měli bychom tuto pojistnou událost co nedříve ohlásit v pojišťovně).

Zaměstnanci mají aspoň určité zabezpečení ze strany sociální pojišťovny díky šanci dostávat měsíčně 51 % z hrubého příjmu. Vydělává-li člověk průměrně 1000 eur hrubého, dostane měsíčně 512,90, ale živnostníci, kteří si mnohokrát platí pouze minimální odvody, případně na začátku podnikání žádné, se mohou s příjmem dostat až na nulu. Jaké odvody, takové plnění. Pokud se navíc v jejich závazcích nachází také splácení hypotéky, není jim co závidět. Mohou být sice na nečekané situace připraveni díky finanční rezervě. Ale ruku na srdce, kolik jich je? A jak rychle se rezerva utratí?

Kritické choroby

Práceneschopnost však netrvá věčně, ale maximálně jeden rok. Potom začne sociální pojišťovna posuzovat zdravotní stav z hlediska nároku na invalidní důchod. Zajímavým a zároveň smutným údajem je, že sociální pojišťovna vyplácela invalidní důchod při poklesu schopnosti pracovat o více než 40 % v průměrné výši pouze 204 eur a při poklesu nad 70 % průměrně 366 eur. Pokud se něco podobného stane a my si myslíme, že během choroby odložíme splácení dluhů a potom to doženeme, tak při pohledu na předcházející dva údaje si to lze představit jen velmi těžko.

Nezapomínejme na sebe a ani na ty, kteří jsou závislí na našem příjmu. Chraňme si svoje zdraví co nejlépe a pro jistotu si ho také pojistěme. Závažné choroby mohou udělat ještě závažnější škrt v celém našem životě.

Text: Mirka Grochalová, foto: Samphotostock