Svět na talíři

65
Svět na talíři
Peru – Mořské prase

Je tedy úplně jedno, kam se vydáme. Svět na talíři nejen různě vypadá, ale především jinak chutná. Nebojte se ho vyzkoušet a dopřát si tak spolu se svými přáteli jedinečné momenty!

Čína – Smradlavé tofu

Hledat národní jídlo v této zemi je prakticky nemožné. Čína je obrovská, a právě proto je pro každou provincii charakteristické něco jiného. Pokud však někdo chce ochutnat něco netradičního, něco, co neprodávají Číňané ani v Evropě, v tom případě musí rozhodně zkusit smradlavé tofu. Název fermentovaného tofu je více než výstižný. Stačí projít kolem prodejny, kde toto jídlo mají, a hned každý pochopí, jak velice se název tohoto pokrmu ztotožňuje s jeho aromatem.

Svět na talíři
Čína – Smradlavé tofu

Tchaj-wan – Hadí menu

Z hlediska jídla je Asie zřejmě nejpestřejším světovým kontinentem. V každé zemi lze najít něco, co je pro ni specifické a jedinečné. Ani na tomto malém ostrově se kulinář neztratí. Zejména ten, který rád experimentuje a zkouší nějakou exotiku. Na nočním tržišti lze objednat hadí menu sestávající z hadího vývaru a dalších výluhů z tohoto plaza; lze vyzkoušet hadí krev, medicínu, víno, alkohol, krém… Toto menu údajně obsahuje složky s blahodárnými účinky pro muže (afrodiziakum).

Peru – Mořské prase

Nejoblíbenějším masem v zemi je lama alpaka. To však neznamená, že je zároveň i tím nejexotičtějším. Pokud si v restauraci objednáte „cuy“, tak mořské prasátko, které před pár okamžiky ještě radostně pobíhalo kolem stolu, zmizí. Dokřupava upečené spolu se zeleninou a vařenými bramborami se rychle přemístí na talíř, který před vás položí obsluha.

Tonga – Rybí salát s kokosem

Zdejší obyvatelé si nedokážou představit den, aniž by na jejich stole nebyla připravena ryba v jakékoli podobě. Nejrychlejší způsob, jak něco vykouzlit a nasytit všechny vyhládlé strávníky, je připravit salát z čerstvé zeleniny. Spolu s nakrájenými kousky syrové ryby a místním kořením se celá směs zalije kokosovým mlékem. Taková pochoutka se dá jíst donekonečna!

Svět na talíři
Tonga – Rybí salát s kokosem

Rusko – Syrová ryba s cibulí

Nevím, zda se místním kuchařům nechce čekat, až se ryba rozmrazí, a nechci ani pátrat po skutečném důvodu toho, že ji podávají syrovou. Každopádně mi to vůbec nevadilo, neboť spolu s cibulí, trochou octa, olejem a sušenými bylinkami to pro mě bylo jídlo číslo jedna! Napříč celou zemí, od Moskvy až po Vladivostok, to pro mě byla dokonalá téměř každodenní odměna za to, že jsem přes den vzdoroval pravé ruské zimě.

Hongkong

Říká se, že v této zemi lidé snědí vše, co létá, kromě letadla. Vše, co má nohy, kromě stolu. A vše, co plave, kromě ponorky. Kdo tu nebyl, tak zřejmě neuvěří, ale po vlastní zkušenosti dávám tomuto žertíku za pravdu. Stačí se zatoulat v kterékoli ze starých ulic Kowloonu a překvapení v podobě záhadného pokrmu těch nejzajímavějších vůní, barev a chutí na sebe nenechá dlouho čekat.

Svět na talíři
Hongkong

Nový Zéland – Hangi

Jídlo, které samo o sobě není tak příliš výjimečné. To, co ho však činí jedinečným a zajímavým, je způsob přípravy. Staří Polynésané ho takto chystají už od nepaměti. Do země se vykope hluboká jáma a zaplní se dřevem, které se zapálí. Když dohoří a v jámě zůstanou jen žhavé uhlíky, naloží se na ně lávové kameny. Ty se nahřejí a potom dlouhou dobu udržují v jámě teplotu. Položí se na ně syrové potraviny, třeba maso a zelenina. Vrchní část se přikryje plachtou a zasype hlínou. Do ní se vloží surová brambora. Když brambora změkne, znamená to, že také všechno ostatní v jámě je připraveno ke konzumaci.

Argentina – Steak

Není potřeba hledat žádnou luxusní restauraci. V Argentině se steaky připravují všude. Pokud se řekne všude, znamená to opravdu všude. Šťavnaté maso se peče na ulicích, na piknicích v parku, na zahradě před domem nebo na kopci po náročné turistice. Zřejmě nejzajímavějším způsobem přípravy byl ten, který jsem viděl při procházce po jedné z mnoha malých ulic města Salta: starší pán si opékal svůj steak v demontované skříni z nefunkčního počítače.

Svět na talíři
V Argentině se steaky připravují všude.

Text a foto: Aleš Tvrdý