„Ve světě patří soukromé školy k těm nejlepším, my teprve budujeme tradici“, říká rektor NEWTON College

50
Jan Mojžíš
MUDr. Jan Mojžíš

Na vzdělání není nikdy pozdě. I proto je byznysové studium pro manažery čím dál tím žádanější.

Nejčastěji ho poskytují soukromé školy, a tak jsme se zeptali MUDr. Jana Mojžíše, rektora jedné z nejúspěšnějších v České republice, jak si soukromé školy stojí v českém prostředí v porovnání třeba s Británií a jak se pozná kvalita.

Má veřejná a soukromá vysoká škola odlišnou úroveň vzdělání? Jedna je prakticky zadarmo, na druhé se platí školné.

Jsou veřejné školy, které produkují mimořádně kvalitní a vzdělané absolventy, ale z mnoha škol vycházejí průměrní pětadvacetiletí lidé, kteří nemají žádné zkušenosti z praxe. U soukromých škol je to samozřejmě podobné. My na NEWTON College se snažíme, abychom byli v té první kategorii a do světa posílali vzdělané a kvalitní absolventy.

Nic ale není zadarmo, ani studium na veřejné vysoké škole. Vzdělání tam studentům platí stát, potažmo my, daňoví poplatníci. V případě soukromých škol tvoří příjmy téměř výhradně školné.

Jan Mojžíš
MUDr. Jan Mojžíš

Pokud zůstaneme jen u soukromých vysokých škol, jak velký dopad na kvalitu vzdělání má podle vás výše školného?

Když chcete mít na škole nejlepší odborníky z praxe, sídlit v dobré lokalitě a pro lepší výsledky a zkvalitnění výuky preferujete vzdělávání v menších skupinkách, podepíše se to na výši školného. Takže rozdíl mezi školou za třicet nebo za šedesát tisíc ročního školného by měl být patrný. Ale není to pravidlem všude.

Jak se podle vás pozná kvalitní vysoká škola?

Existují tři možné pohledy na hodnocení vysokých škol. V mezinárodním kontextu se obvykle měří kvalita pomocí žebříčků založených na vědecké činnosti školy a vyučujících. Problém je, že špičkový vědec nemusí být špičkový pedagog. Jiné žebříčky hodnotí, jak se daří absolventům, jaká mají zaměstnání, platy, kariérní růst. Takové hodnocení dává větší smysl. Třetím způsobem je sledování toho, jak se studenti při výuce cítí a co jim studium přináší. Tohle se téměř nikde nehodnotí a to je velká škoda.

Na co má tedy zájemce o studium podle vás brát ohled?

Jan Mojžíš
MUDr. Jan Mojžíš

Především na výukové metody, velikosti skupin, interakce mezi studenty a vyučujícími, charakter vztahů mezi nimi, velikost mocenského odstupu. V tom je velká výhoda soukromé vysoké školy, protože její velikost a způsob řízení dává větší prostor se na tato kritéria zaměřit.

Jak to v praxi vypadá třeba z hlediska přístupu pedagogů?

Spousta vyučujících na soukromých školách přichází z veřejných vysokých škol. Takže neexistuje velký rozdíl v míře a okruhu sdělovaných informací, odlišnost je v přístupu. Cílem je, aby si z výuky studenti opravdu něco odnesli a aby své znalosti mohli prakticky použít. Takže u nás učí i lidé z praxe, úspěšní podnikatelé a manažeři. Samozřejmě to ale není jen na vyučujících, jiný přístup je zakořeněný v celém systému.

V čem například?

Třeba u nás v NEWTON College máme studijní poradce, kteří studenty provázejí vzděláváním. Studenty tak vnímáme jako klienty. To ale samozřejmě neplatí, když obhajují závěrečnou práci. Studenti se u nás na studijní oddělení a k poradcům chodí i svěřovat se svými problémy, úspěchy a neúspěchy. To by nedělali, kdyby necítili důvěru.

Obraz a povědomí o vysokých školách tvoří historie a absolventi.

Myslíte, že mají soukromé školy v České republice horší pověst než jinde v Evropě?

Bohužel ano. Je to třeba kvůli chování některých soukromých škol, které v minulosti zkracovaly a zjednodušovaly studium. Navíc u nás chybí tradice. Podle zákona mohou soukromé vysoké školy fungovat od roku 1998, ale fakticky existují přibližně až od roku 2000. To je krátká doba na vybudování okruhu úspěšných absolventů, kteří pak tvoří obraz úspěšného soukromého školství.

Jinde v Evropě je to úplně jiné. V tradičních demokraciích, třeba ve Velké Británii, patří k nejlepším vysokým školám ty soukromé. Nezáleží na tom, zda mají jednoho vlastníka, nebo je vlastní nadace či fond. Ve Francii je o něco méně soukromých škol než v Británii, ale pořád více než u nás. Například v Polsku mají soukromé školy více než 30% podíl, u nás jen kolem 13 %.

Jan Mojžíš
MUDr. Jan Mojžíš

Co by podle vás pomohlo pověst vylepšit, myslíte, že to přijde až s časem a tradicí?

Ano. Obraz a povědomí o vysokých školách tvoří historie a absolventi. Když procházíte soukromou školou ve Spojených státech, je na každé budově cedulka s jejími úspěšnými absolventy. Je to hezký příklad budování obrazu školy a pocitu sounáležitosti, který mají absolventi po celý život. U nás to není obvyklé ani mezi nejslavnějšími univerzitami. Vnímám to jako prostor pro soukromé vysoké školy, které mohou pocit sounáležitosti vytvářet.