Naše podvědomí ukrývá zlatonosnou žílu, která nám nabízí úspěch a štěstí. Stačí ji pouze objevit a plnými hrstmi si nabrat z jejího bohatství.
„Jsem nejlepší!“ prohlásil Muhammad Ali před svým prvním velkým zápasem v boxerském ringu. Všichni si z něj utahovali a jeho slova považovali za zoufalý výkřik nováčka, kterým chtěl zakrýt svou trému. Když však suverénně zvítězil, začali ho respektovat. Toto motto se stalo silným dopingem, které sympatického sportovce vyneslo až na samý vrchol piedestalu slávy. Slova, která zasel do svého podvědomí, změnila celý jeho život.
Já & Já
Slova jsou skutečně kouzelnou formulkou, která nám pomůže vzlétnout do výšin. Lidská mysl má totiž dvě základní části: vědomí a podvědomí. Ve vědomí se odehrává proces myšlení a uskutečňují se všechna naše rozhodnutí. Naše podvědomí nezkoumá, zda jsou naše myšlenky pravdivé, nebo nepravdivé, dobré, nebo špatné, ale reaguje způsobem, který jim odpovídá. V protikladu k vědomí nehledá logické souvislosti. Dokazuje to i historka ze života světoznámého tenoristy Carusa. Tisíce lidí čekaly na vystoupení svého zbožňovaného miláčka. Caruso však zcela nečekaně dostal trému. Stěžoval si, že strach mu doslova stahuje hrdlo. Velmi se před lidmi styděl, ale při myšlence, že za několik minut bude muset vyjít na jeviště, se třásl od strachu. „Zesměšním se, nemohu zpívat,“ zoufal si. Najednou se však vzchopil a silným hlasem zakřičel: „Moje MALÉ JÁ chce ve mně zadusit moje VELKÉ JÁ.“ Načež oslovil MALÉ JÁ: „Zmiz, VELKÉ JÁ chce zpívat!“ Jeho podvědomí zareagovalo tím, že otevřelo vnitřní závory. Když nastala rozhodující chvíle, vyšel na jeviště a ohromil diváky zářivým leskem svého hlasu.
Je však v našich silách změnit svůj život.
Caruso věděl o existenci dvou vrstev duše, tedy vědomé, rozumové sféry na jedné straně a sféry podvědomí na straně druhé. A věděl také to, že naše podvědomí reaguje na naše myšlení. Pokud je vědomí („malé já“) naplněno strachem a úzkostí, vyvolává to v podvědomí („velkém já“) negativní citový stav, který se přenese zpět do vědomí v podobě neschopnosti, paniky, neblahého tušení či zoufalství.
Vidí očima ducha
Jakmile podvědomí získá nějakou představu, postará se o její okamžitou realizaci. Využívá všech znalostí a zkušeností, které jsme v něm do daného okamžiku nahromadili. Od života dostáváme tedy jen to, co do podvědomí vložíme, o čem sami sebe přesvědčíme. Chybou není to, že chceme příliš mnoho, ale to, že chceme příliš málo. Velké myšlenky k sobě poutají velké výsledky.
Henrymu Fordovi bylo pouze dvanáct let, když se mu přihodilo něco, co mělo pro jeho další život rozhodující význam. Když šel domů, zahlédl před sebou na polní cestě vůz bez koní. Poháněla ho pára vycházející z kotle na uhlí, který byl připevněn na boku vozu. Na malého Henryho zapůsobil tak silně, že dlouho, předlouho na něj intenzivně myslel, dokud si ho v šestnácti letech nezkonstruoval sám. Snil o tom, že jednou vymyslí automobil, který zahájí novou éru v životě společnosti. Podařilo se mu to za 29 let už jako prezidentovi automobilové společnosti, když přišla na svět slavná Tin Lizzie, jak Američané familiárně pokřtili Model T Ford. Od té doby je tato značka symbolem kvality a dodnes vyvolává obdiv nejen mezi fanoušky motorismu.
Zakladatel slavné automobilové společnosti ještě v teenagerském věku vyslovil svůj cíl, a jakmile to udělal, zapojil i vlastní podvědomí a vystartoval tak po cestě vedoucí k jeho naplnění. Při jeho formulaci nedělal žádné kompromisy; neuvažoval o tom, zda je reálný, nebo ne. Jednoduše si řekl, že to chce.
V našich myšlenkách by nás nemělo nic omezovat.
Bezedný zdroj
Podvědomí reaguje na každou myšlenku s citlivostí přesného přístroje. Pokud používáme negativní prohlášení, už předem se odsuzujeme k nezdaru. Musíme si věřit; v opačném případě nás oslabují i negativní myšlenky druhých lidí.
Skvělá běžkyně Mary Deckerová si ve vícero rozhovorech před olympiádou v roce 1984 povzdychla, že je smolařkou. Zaplavovala své podvědomí nejistotou a ono ji poslechlo. Na olympiádě opravdu selhala. Její podvědomí dostalo negativní vstup, takže podle starého zákona příčiny a následku ani výstup nemohl být jiný.
Mnozí geniální badatelé, spisovatelé či skladatelé připisovali v tvůrčím procesu velkou váhu podvědomí a zdůrazňovali roli intuice. Podvědomí totiž dokáže uplatnit tvůrčí chápání mnohem lépe než naše vědomí. Myšlenky se tam volně kombinují s jinými myšlenkami a novými způsoby v překvapivých situacích. Je to zároveň skladiště všech našich znalostí včetně věcí, které už nelze do našeho vědomí znovu přivolat. Dále nás podvědomí oslovuje způsobem, který nelze vyjádřit slovy, ale bohatými pocity a hlubokou, přímo smyslnou představivostí.
Naše podvědomí pracuje lépe, když na nic nemyslíme. Proto je při „honbě“ za tvořivostí důležité takzvané denní snění. Ať už probíhá ve vaně, při dlouhé cestě nebo příjemné procházce. Pokud máme štěstí, snění s otevřenýma očima může vést k momentu osvětlení, tzv. iluminace, když se nám znenadání zjeví odpovědi na naše otázky. Tato fáze je velmi oblíbená – jí jediné se dostává veškeré slávy a pozornosti, je to moment, po němž touží všichni.
Když se francouzskému sochaři Rodinovi dostalo slov uznání, pouze poznamenal: „Já jsem přírodu nezměnil! A pokud ano, tak podvědomě, ve chvíli, kdy jsem tvořil. Tehdy jsem byl pod vlivem pocitu a přírodu jsem viděl jeho prizmatem.“
Sílu podvědomí využíval i Nikola Tesla, který byl nejen vynálezcem, ale také vynikajícím vědcem v oblasti elektroniky. Jakmile se mu v hlavě zrodila nová tvořivá myšlenka, rozvíjel ji ve své fantazii a pracoval na ní, protože dobře věděl, že podvědomí mu vnukne všechny detaily potřebné k praktickému uskutečnění nápadu. Když objev v jeho hlavě dozrál, svým inženýrům odevzdal dokonalé, do nejmenšího detailu propracované schéma.
Síla podvědomí
Každý člověk může změnit svůj život, pokud změní způsob, jak o něm přemýšlí. Vložíme-li do svého vědomí cokoliv, čeho chceme dosáhnout, podvědomí vykoná zbylou práci za nás. Důležité je, abychom tomu uvěřili a byli přesvědčeni, že to dokážeme. Čím více se utvrzujeme, tím spíše přinutíme podvědomí dosahovat výsledků. Indové říkají, že desettisíckrát vyslovené slovo se stává mantrou, opakovanou myšlenkovou formou, která vytváří naši budoucnost. Opakovaná tvrzení nakonec zablokují a stáhnou z oběhu neproduktivní a negativní myšlenky.
Podle Williama Jamese, otce americké psychologie, nebyly největší objevy 19. století vykonány v oblasti přírodních věd. Za nejpřevratnější objev považoval poznání nesmírné moci, kterou může rozvinout podvědomí řízené neochvějnou vírou.
„Vždy ze sebe vydávejte to nejlepší, co ve vás je, spoléhejte na sebedůvěru, radujte se a dotáhnete svou kariéru do úspěšného konce,“
Každý člověk touží po štěstí. Mnozí na něj čekají, ale marně. Oslabení vlastní nejistotou a nerozhodností si často nedokážeme představit sami sebe jako šťastné a úspěšné jedince. Bojíme se fantazií, bojíme se budovat si vlastní svět. Walt Disney snil dokonale a pochopil sílu představivosti. Od svých zaměstnanců údajně vyžadoval, aby se setkali každé ráno v půl osmé ve studiích a den začali následujícím rituálem: Každý se měl dotknout svých spánků a říci – Fantazie vytváří mou realitu.
V našich myšlenkách by nás nemělo nic omezovat. To se sice snadno řekne, ale hůře uskuteční. Brání nám v tom také rutinní myšlení. Naučili jsme se řešit problémy určitým způsobem. Vidíme pouze tu samozřejmou, jasnou a zřetelnou cestu – a jdeme po ní stejným pohodlným způsobem jako vždy.
Další bariérou je autocenzura. Tento vnitřní hlas potlačuje naši fantazii a tvůrčího ducha a udržuje je v hranicích, o nichž se domníváme, že jsou přípustné. Nevěříme si. Je však v našich silách změnit svůj život. A to ve chvíli, kdy si jasně uvědomíme, že pomocí svého podvědomí můžeme překonat sami sebe, všechny své slabosti. Pokud zbouráme překážky, které si sami vytváříme a zasejeme do svého podvědomí pozitivní myšlenky, dáme svému světu křídla. A štěstí v něm určitě nebude chybět.
Kapky úspěchu
- „Vždy ze sebe vydávejte to nejlepší, co ve vás je, spoléhejte na sebedůvěru, radujte se a dotáhnete svou kariéru do úspěšného konce,“ radí americký plavec Mark Spitz, jeden z nejúspěšnějších sportovců všech dob. Na letních olympijských hrách 1972 v Mnichově získal sedm zlatých medailí.
- „Dobře vím, co znamená začínat od nuly. Chtěl jsem rodičům dokázat, že se v životě neztratím. Snad se mi to podařilo, proto říkám, že člověk si má vytyčit cíl a jít za ním. Přes všechny překážky, ne však přes mrtvoly…“ říká hollywoodská hvězda Brad Pitt.
- „Nepotřeboval jsem odbornou zdatnost, protože mám nejlepší vkus na světě,“ poodhalil tajemství svého úspěchu geniální obuvník Manolo Blahnik, který se stal kulturním fenoménem dnešní doby zejména díky kultovnímu seriálu Sex ve městě, kde jeho boty ztvárňovaly jednu z neodmyslitelných rolí.
- Legendární mág současnosti David Copperfield se nikdy nenudil. Už jako dítě měl mysl plnou nápadů; jako desetiletý šokoval svým prvním trikem – břichomluvectvím. Na malých oslavách si vylepšoval kapesné různými kouzly a ve dvanácti se stal členem Společnosti americké magie. Tvrdí, že úlohou magie je na chvíli zhmotnit lidské sny, čemuž podřizuje i svá čísla. Za velkolepými iluzemi a přímo neuvěřitelnými schopnostmi fenomenálního čaroděje stojí také „mentální cvičení, při němž stačí využít více než obvyklých deset procent mozkové kapacity“.
Text: Dagmar Murgašová, foto: Samphotostock, pixabay.com
