Pro ty, kteří nemají v lásce přespříliš urbanizovaná města s vysokými mrakodrapy, ani davy lidí v přímořských střediscích, může být dobrou alternativou tak trochu zapomenutý, ale slunečný a klidný ostrov Bornholm s přibližně 43 000 obyvateli.
Ačkoli ostrov leží přibližně 50 kilometrů od švédské pevniny, administrativně patří Dánsku a současně je i nejvýchodnějším bodem této severské země. Pro největší počet slunečných dní v celém Dánsku dostal přívlastek sluneční ostrov.
Jih i východ ostrova lemují písečné duny a pláže s velmi jemným bílým pískem podobným tomu, jaký můžete vidět v americkém Miami. S tím rozdílem, že na Bornholmu dávají přednost přírodě, takže zde nenajdete klasické plážové vybavení, lehátka k pronájmu nebo bufety. Dánové jsou zvyklí přinést si všechno s sebou. Nejjižnější a nejkrásnější pláž se nachází u městečka Dueodde. Široký volný pás s bílým pískem je lemován z jedné strany Baltským mořem a z druhé voňavým borovým lesem. Místo dále zatraktivňuje maják, který poskytuje návštěvníkům jiný pohled na krajinu.
Nejčastěji na kole
Nejčastějšími návštěvníky ostrova jsou Dánové a Švédové. Největší ruch ostrov zažívá během letních prázdnin, ale v ostatních měsících je oázou klidu. Mimo sezonu mají zavřeno dokonce i některé hotely a restaurace. Z přístavu Køge, který se nachází blízko Kodaně, se lze přepravit trajektem do hlavního města ostrova Rønne, které není nijak velké, má kolem 13 000 obyvatel. Lze se tam dostat také přes švédský Ystad nebo letadlem z Kodaně. Hned v přístavu v Rønne se nachází velká půjčovna kol, která jsou nejčastějším dopravním prostředkem. Po ostrově lze velmi pohodlně cestovat i s použitím místní autobusové dopravy. Nenajdete zde však klasické jízdní řády, ale pouze QR kódy, které po oskenování rozbalí jízdní řád.
Hlavní město je velmi příjemné a přívětivé. Úhledné městečko s přístavem plným malých místních jachet a malých plachetnic, které tvoří součást místního koloritu, můžete pozorovat z teras kaváren nebo jen tak z promenády, která vede podél moře.
Ostrov Bornholm je plný příjemných a různorodých překvapení.
Ráj pro fotografy
Sever ostrova je skalnatý se žulovými útesy. V této oblasti se nachází národní park Helligdomskklipperne, který částečně připomíná náš Slovenský ráj s jeho žebříky a dřevěnými chodníky. Přímo z roklin se vystupuje na rozsáhlé fialové pláně vřesovišť, které lemují pobřežní útesy ukrývající tajemné vstupy do jeskyní. Cestu s přírodními krásami je možné přerušit návštěvou galerie současného umění Bornholms Kunstmuseum v blízkosti městečka Gudhjem. Architekti Johan Fogh a Per Følner do budovy z roku 1993 zakomponovali už existující pramen vody, takže interiérem s historickými i současnými malbami neustále proudí potůček. Ke galerii lze připlout lodí z přístavu v Gudhjem, funguje také autobusové spojení. Bílá moderní budova galerie je situována na břehu moře s krásným výhledem na nekonečné moře z jedné strany a se zelenými loukami ze strany druhé. Koncepčně částečně připomíná známou galerii Luisiana u Kodaně, která je také zasazena do přírodní scenerie na břehu moře. Mezi exponáty muzea se nacházejí obrazy umělců z bornholmské školy, mezi něž patří Olaf Rude, Oluf Høst a Edvard Weie, kteří působili v první polovině 20. století. Samozřejmě v protikladu s těmi nejsoučasnějšími mladými autory.
Zřícenina hradu Hammershus láká turisty
Na ostrově se nachází největší hradní zřícenina severní Evropy Hammershus. Díky své strategické poloze sloužil hrad také jako výchozí bod pro křížové výpravy. Z hradu je nádherný pohled na moře a pobřeží. Nechybí zde vodní příkop, který ho má chránit před nepřáteli. Spojení historické architektury a přírodní scenerie do jednoho symbiotického celku, to je ukázka zříceniny hradu Hammershus s novou budovou infocentra, muzea, restaurace a velké terasy s výhledem na zmíněný hrad.
V březnu 2018 bylo otevřeno nové centrum Hammershus. Centrum pro návštěvníky, které navrhli v ateliéru Architema Architects a Christoffer Harlang je vybudováno tak, že se dotýká země cca 200 metrů východně od Hammershusu a od hradu ho dělí rokle. Design centra je inspirován vizí světoznámého dánského architekta Jørna Utzona, autora opery v Sydney, který ještě v roce 1969 nastínil svou představu o tom, jak by se do krajiny dalo zasadit nové návštěvnické centrum. Díky členité horizontální podobě je nová budova jemně vklíněna do útesů směřujících k Hammershusu jako diskrétní otisk krajiny. Z přední části centra vede lehká lávka a spojuje ji se zříceninou hradu postavenou na sloupech, která chrání stávající údolí. Nová architektura nekonkuruje té historické, právě naopak, citlivě kopíruje terén, nevyčuhuje, zdá se, že je přemostěním přes vrstevnici.
Z návštěvnického centra můžete vidět Hammershus ve zcela nové perspektivě s úžasným panoramatickým výhledem z velkých oken. Když se návštěvníci přiblíží k Hammershusu, centrum není vidět. Místo toho, aby rušila pohled na hlavní atrakci, se budova rozšiřuje na střechu jako přirozené pokračování skalní krajiny, což umožňuje návštěvníkům vychutnat si panoramatický výhled na hrad. Centrum se odhaluje teprve později podél cesty a zve návštěvníky dovnitř, zatímco lávka z terasy vede dále směrem k hradu s novými vyhlídkami přes údolí. Návštěvnické centrum se tak stává součástí scénického systému chodníků s výhledy podél cesty, zatímco samotná budova zůstává skromně v pozadí. Celý komplex nové stavby návštěvníkům zpříjemňuje pobyt a má také edukační charakter, protože kromě výstavních prostor se zde nacházejí učebny.
Objekt však plní především úlohu místa určeného k příjemnému strávení času v tomto krásném prostředí. Jelikož je Hammershus největší zřícenina hradu v severní Evropě, je už dlouhá léta také nejnavštěvovanější atrakcí Bornholmu. Předpokládá se, že Hammershus byl dokončen koncem 12. století. Dramatický historický příběh tohoto hradu je zmapován na výstavě v galerijní části infocentra. Netřeba ani zmiňovat, že nová architektura je přizpůsobena i hendikepovaným návštěvníkům a rodinám s malými dětmi, protože v této části Evropy se to bere jako samozřejmost. Celá stavba je bezbariérová.
K zajímavým stavbám patří také mlýny na mletí mouky.
Kaolín předurčil vznik keramických dílen
Další zajímavostí ostrova Bornholm je skutečnost, že kdysi se zde těžil velmi kvalitní kaolín. Z tohoto důvodu se zde rozvinulo další kreativní odvětví, jímž je výroba keramiky. Stále se zde nachází střední umělecká škola, kde lze vystudovat keramiku. Logickým pokračováním jsou keramické dílničky, kde můžeme vidět část složitého a zdlouhavého procesu výroby. Řemeslně vycházejí z tradice historické keramické továrny v Hjorts. Věnuje se velká pozornost detailům tvaru a povrchu. Většina výrobků se syrovým a vodou broušeným povrchem krásně kontrastuje s vysoce leštěnou vnitřní glazurou. Uvedená kombinace je typickým znakem severského designu. Jedním z takovýchto moderních keramických ateliérů je i MIE Mølgaard.
Historie architektury sahá do 12. století
Kromě románské katedrály v Aakirkeby se k ikonám ostrova řadí čtyři takzvané kulaté kostelíky z 12. století s pohanskými prvky. Kostelíky se nacházejí v obcích Nylars, Sterlars, Nyker a Olsker. Mají typickou bílou barvu, jsou postaveny v románském stylu a důležitým znakem je jejich kruhový půdorys. Byly nejen duchovním stánkem, ale sloužily také jako útočiště v dobách ohrožení.
K zajímavým stavbám patří také mlýny na mletí mouky. V současnosti se na ostrově nachází už jen jeden funkční mlýn, který opravdu mele mouku a nachází se v Rsdale. Je víceméně turistickou atrakcí. Při návštěvě mlýna můžete získat recept na jedinečný domácí chléb.
Udírny s charakteristickými komíny
Při výčtu zajímavostí nesmíme zapomenout ani na speciální budovy udíren. Gastronomickou specialitou ostrova jsou totiž uzené ryby, které se udí ve speciální udírně. Ta první byla na Bornholmu postavena v roce 1893 v městečku Hasle. Budova udírny se vyznačuje charakteristickými komíny se širokým hrdlem ve spodní části, kde se udí ryby. Po vyuzení musí ryby projít procesem dalšího sušení.
Ostrov Bornholm je plný příjemných a různorodých překvapení. Lze si tu příjemně odpočinout, zasportovat si, vychutnávat krásy a rozmanitost přírody, navštívit historické památky, obdivovat novou architekturu nebo keramiku s čistým severským designem a samozřejmě také okusit místní kulinářské dobroty.
Text a foto: Renata Rehorovská
