I když současným trendem je konzumovat zeleninu z lokálních zdrojů, exotická zelenina může být příjemným zpestřením jídelníčku a příležitostí, jak si vylepšit menu během slavnostnějších dní a svátků.
Výběr je rozmanitý a zejména milovníci exotických jídel mají příležitost experimentovat a překvapovat. Vyzkoušet aspoň něco se určitě vyplatí. V současnosti už není problém obstarat si ani recepty, jak si tyto exotické pochoutky připravit. Protože mnohé druhy exotických zelenin jsou plné vitaminů a hodnotných minerálních látek, určitě vám prospěje vyzkoušet je. Inspirujte se naším výběrem.
Banánový květ
Používá se především v jihoasijské a indické kuchyni. Jde o špičaté, větší a asi kilogram vážící samčí poupě banánovníku. Okvětní lístky fialové barvy jsou k sobě přitlačeny podobně jako listy kapustových zelenin. Uprostřed ukrývají hnědé tyčinky s banánovou vůní. Konzumují se okvětní lístky. Ty jsou v syrovém stavu nahořklé, je proto potřebná jejich tepelná úprava.
Po oloupání vnějších pevných okvětních lístků je možné konzumovat také střed květu, podobně jako artyčok. Dokonce i podobně chutnají. Květy je lépe před přípravou nakrájet na širší plátky a následně tepelně upravit. Vařené plátky se potom přidávají do asijských jídel, například do opékaných nudlí nebo rýže. Pokrmům dodají zajímavou banánovou příchuť. Pokud byste použili uvařené okvětní tyčinky, získáte ještě jemnější příchuť. K největším producentům banánových květů patří Thajsko a Vietnam. V těchto zemích jde o běžnou a oblíbenou zeleninu.
Tip redakce:
Co vyzkoušet?
Banánový květ s červenou čočkou a s indickým kořením
Salát z dušených banánových květů, kuřete a krevet se zálivkou z rybí omáčky, limetkové šťávy, cukru, chilli a kokosového mléka, posypaný kešu ořechy
Salát z banánového květu a smažených pikantních hovězích nudlí, posypaný osmaženou cibulkou a čerstvým koriandrem
Polévka z banánového květu, krevet, kokosového mléka, chilli a citronové trávy
Čajot
Tato tropická zelenina je zajímavá a nápadná díky členitému tvaru. Je příbuzná dýní, patisonů a cuket. Chuťově a konzistencí je dokonce v mnohém připomíná. Nejvíce se však příjemná chuť čajotu přibližuje chuti kedlubny a okurky. Chuť je poměrně nevýrazná, proto se tato zelenina málokdy konzumuje čerstvá, bez úprav a dochucení. Plody se liší velikostí, tvarem, barvou a také pevností. Ideální čajot je světle zelený, pevný, bez hnědých skvrn a klíčků. V tomto stavu vydrží déle uskladněný, hlavně v chladu. Konzumovat lze také semena, ta mají oříškovou chuť.
V Asii se jí i kořen a listy. Plod se konzumuje celý, bez loupání, tepelně se upravuje jen krátce, aby zůstal křehký. Lahodnější jsou menší plody. Čajot můžeme využít při přípravě mexických, asijských a arabských jídel. V čerstvém stavu chutná v salátech a salsách, marinovaný v citronové nebo limetkové šťávě. V Austrálii je populární plody nasolit, jemně okořenit a doplnit plátkem másla. Tepelně se upravuje jako malá dýně. Může se dusit, péct, smažit, plnit a nakládat. Čajot má vysoký obsah vody, aminokyselin a vitaminu C. V současnosti se této zeleniny vypěstuje nejvíc v Kostarice.
Tip redakce:
Co vyzkoušet?
Máslové soté z čajotu (s chilli papričkou, pažitkou, koriandrem a smetanou)
Zapečený povařený čajot s dušenou šunkou, šlehačkou a sýrem
Quiche (slaný koláč) s cibulí a čajotem, vejcem a sýrem
Čajot s baby karotkou dušený na másle (případně s lehkou krémovou omáčkou)
Fenykl
Stonky této zajímavé rostliny z oblasti Středomoří se vyznačují sladkou chutí, která může připomínat celer. Předností fenyklu je jeho všestrannost a také to, že u nás je běžně k dostání. Semena se používají jako koření, slouží také k přípravě čaje. Listy, podobné listům kopru, lze využít při nakládání zeleniny, ochucování různých jídel a salátů.
Pokud chcete zpracovat bělavé bulvy fenyklu, je správné vybrat ty nejsvětlejší. Potřebné bude odstranit vrchní listy a odřezat tvrdší zelenou část. Fenykl chutná výborně pečený s masem, připravit ho můžeme dokonce i na grilu. Skvělý je například grilovaný fenykl ochucený parmezánem a citronovou šťávou. Lahodný je také jako součást různých zeleninových a dokonce ovocných salátů. Používá se zejména při přípravě francouzských a italských jídel. Fenykl se může přidávat také do různých likérů a nápojů.
Maniok
Tato netradiční a mimořádně přizpůsobivá zelenina pochází z Jižní Ameriky. Po bramborách je to nejpěstovanější plodina bohatá na škrob. Z rostliny se konzumují hnědé hlízy, které u planých odrůd mohou obsahovat menší množství jedovatého kyanovodíku. Ten však po převaření zmizí. Maniok má příjemnou, lehce nasládlou chuť. Hlízy jsou na povrchu hnědé a uvnitř bílé.
Nejčastěji se připravují jako brambory. Mohou se také strouhat a použít k výrobě placek, případně k zahuštění jídel, polévek a omáček. V některých zemích jsou oblíbené také listy rostliny, které se upravují podobně jako špenát. Zajímavostí manioku je, že neobsahuje téměř žádný tuk a je přirozeně bezlepkový. Zároveň obsahuje dvojnásobek kalorií než například brambory. Maniok je bohatý na vitaminy, minerály a celou škálu zdraví prospěšných látek.
Momordika
Tato zelenina pocházející z Vietnamu má oranžovou ostnatou slupku. Uvnitř plodu se nacházejí velká semena obalená sytě červenou mazlavou hmotou. Z červené dužiny se připravuje lahodná hustá omáčka. Semena se však předtím vyjmou a mohou se dusit společně s různými druhy masa. Když je jídlo hotové, semena se musí odstranit. Momordika výborně chutná uvařená spolu s rýží a různou zeleninou na způsob rizota. Může tak být zajímavou přílohou k jídlům.
Slanorožec
Opravdová lahůdka a pochoutka pro milovníky netradiční potravy roste netradičně – na mořském pobřeží! Jde o sukulentní rostlinu se zajímavými chuťovými vlastnostmi. Má jemně slanou chuť a trochu připomíná špenát. Slanorožce lze konzumovat v čerstvém stavu, přidat je můžeme do salátů nebo jimi ozdobit jídla. Výborně chutnají dušení s máslem a jako příloha k masům na různý způsob či pokrmům z ryb a mořských živočichů.
Yam Bean
Tento druh u nás velmi málo známé zeleniny pochází ze Střední Ameriky. S oblibou se pěstuje a konzumuje v mnoha zemích světa, na předních příčkách oblíbenosti je však hlavně v tropických oblastech. Konzumuje se dužinatý kořen. Vzhledově připomíná ředkvičku, chutí jablko a tak trochu jedlé kaštany. Kořen se loupe a konzumuje buď čerstvý v salátech – lze z něj připravit výborný coleslaw nebo pečený a smažený ve směsi s masem a ostatními druhy zeleniny.
Okra
Tato zelenina je příbuzná s bavlníkem a kakaovníkem, botanicky jde o ibišek jedlý. Plody jsou pětihranné, zobákovitě zašpičatělé tobolky, dlouhé asi 18 cm. Obsahují množství malých bílých jedlých semen. Plody jsou tmavozelené, chuťově podobné cuketě. Sklízejí se nezralé, jsou velmi chutné, dekorativní a velmi lahodné. Semena se konzumují pražená, ale většinou zároveň s plody.
Čerstvá okra je pružná, křehká a pevná, bez vrásčitých nebo hnědých otlaků. Vydrží dlouho uskladněná, především v chladu. Při krájení a vaření vylučují plody slizovitou, mírně lepkavou bělavou látku, takže jsou vhodné především do polévek a omáček. Konzumují se celé také nakrájené, zpravidla příčně, bez semen nebo s nimi. Přidávat je lze do masových pokrmů, zeleninových směsí, omáček a polévek. Chutné jsou také po krátkém opečení na másle. Takto je můžete použít jako delikátní přílohu.
Recept
Maniok s černými fazolemi na karibský způsob
Pokud hledáte zajímavý veganský recept, který vás zaručeně zasytí, vyzkoušejte netradiční zpracování zeleniny s názvem maniok. Jídlo si můžete vychutnat samotné, ale bude se k němu hodit také česneková bageta. Může se taktéž servírovat jako příloha k masitým jídlům.
Maniok pokrm zahustí, takže pokud dáváte přednost řidší konzistenci, přidejte vývar nebo vodu. Pro ještě větší kulinářský zážitek dochuťte před podáváním šťávou z limetky a čerstvým koriandrem.
4 – 6 porcí
Ingredience:
1 kg kassavy/manioku, 1 větší mrkev, 1 větší cibule (asi 80 g), 3 stroužky česneku, kousek zázvoru (2 cm), 2 papričky jalapeño, 3 lžíce olivového oleje, 1 větvička čerstvého tymiánu, 2 lžičky kurkumy, 1 lžička pískavice, ½ lžičky nového koření, 1 lžička sušeného koriandru, 2 lžíce rajčatového protlaku, 800 ml zeleninového vývaru nebo vody, 400 g sterilovaných černých fazolí, 1 červená paprika, 150 ml kokosového mléka, 1 nebo 2 limetky, sůl, černý pepř, čerstvý petržel nebo koriandr na ozdobu
Postup:
Maniok oloupeme, nakrájíme na větší kusy, důkladně opláchneme a dáme do většího hrnce. Přidáme dostatečné množství vody a přivedeme do varu. Potom plamen ztlumíme, přikryjeme hrnec pokličkou a vaříme asi 30 minut, dokud maniok nezměkne. Nesmí se však rozvařit.
Než se maniok uvaří, nakrájíme mrkev, cibuli a najemno česnek se zázvorem. Odstraníme semínka z papričky jalapeño a z červené papriky a obě pokrájíme. Maniok scedíme a necháme okapat.
Ve větším hrnci zahřejeme na středním ohni olivový olej a přidáme mrkev, cibuli a česnek. Všechno dohromady restujeme asi 3 minuty, dokud nezačne mít cibule nazlátlou barvu. Přidáme zázvor, jalapeño, tymián a mícháme další minutu.
Ztlumíme plamen, přidáme rajčatový protlak a zbytek koření. Přilijeme zeleninový protlak a směs přivedeme k varu. Potom plamen opět ztlumíme, přidáme maniok a černou fazoli. Chvíli povaříme a přidáme nakrájenou červenou papriku. Vaříme, dokud paprika nezměkne.
Nakonec přidáme kokosové mléko. Pokud chceme dosáhnout řidší konzistence, přidáme vodu nebo zeleninový vývar. Jídlo dochutíme šťávou z limetky, černým kořením a solí a podáváme s lístky čerstvé hladkolisté petržele nebo koriandru.
Připravil: Daniel Košťál, zdroj a foto: autor, Titbit a obchodní řetězce
